Pasažéři na palubě Titaniku chytají pokémony
jestliže bude nemalá část lidstva pokračovat stále zběsileji ve své hře „Jak se ubavit k smrti“.
A to leckdy doslova. Kvůli lovení pokémonů se prý stala už řada nehod, zřejmě i vážnějších než jsou jen obyčejné srážky s kandelábrem nebo nic netušícím chodcem. Nejsem žádný znalec ani milovník virtuálních her, ale v tomto případě jsem si se zájmem přečetla kompletní pravidla hry. A zděsila jsem se. Obávám se, že ani tolik proklamované rozhýbání dětí či dospělých a jejich pobyt na vzduchu nemůžou vyvážit negativní důsledek tohoto podivného vegetování v takzvané rozšířené realitě. A tím důsledkem je (když pominu neuvěřitelné mrhání časem) ještě o něco větší sociální izolace; jako by jí už teď nebylo dost.
Najít pokud možno všechny pokémony, postupně je chytat, vylepšovat, hledat pokémoní vajíčka, dávat je líhnout do inkubátoru, atd. atd., to už je nějakého času, který strávíte pěkně spolu; jenom vy a váš chytrý telefon.
Kromě toho podoba pokémonů je a vždycky byla odpuzující a odporná. Špičaté uši, podivně zlé oči, dračí znaky. Marowak, Gengar, Wartortle, Ivysaur, Vaporeon, Magmar, Voltorb… Vážně chceme, aby naše děti trávily svůj čas v takovéto démonické společnosti? Najděte si obrázky těch příšerek a pak srovnejte jejich vizuální podobu s Krtečkem, Rákosníčkem, Křemílkem a Vochomůrkou nebo Makovou panenkou. Případně s Rychlými šípy, Vinnetouem, Harry Potterem a Hermionou. Jak se vám líbí?
Zrovna tento týden médii proběhla zpráva o jakési americké studii, která uvádí, že zhruba 95 procent současných vysokoškoláků má nějaké zkušenosti s prokrastinací. Ne, že by se nám za našich mladých let vždycky chtělo učit a že bychom ve škole odevzdávali naprosto všechno v termínu. Ale lákadla, která nás odváděla od práce, byla přece jen přirozenější a hlavně nás spíš socializovala, než izolovala. Možná máte jiné vzpomínky a zkušenosti, ale mou generaci od studia zdržovalo hlavně randění a klábosení po hospodách či na kolejích, případně čtení, sport, hudba a zpěv. Teď je to hlavně neurotické kontrolování novinek na sociálních sítích, hraní her, případně sjíždění oblíbených seriálů nebo videí. Nejčastěji o samotě. Mé děti nevyjímaje.
Bohužel staré dobré přísloví „S čím kdo zachází, tím taky schází“ je univerzálně platné. Na své okouzlení informačními technologiemi můžeme klidně dojet. Stačí se podívat na jinou zprávu z tohoto týdne – o stavu japonské společnosti, mimo jiné kolébky herní série Pokémon. Ve věkové skupině 18 až 34 let nežije 70 procent mužů a 60 procent žen v žádném partnerském vztahu a značná část z nich vůbec neplánuje založení rodiny. Kromě toho 42 procent japonských mužů a 44 procent žen tohoto věku nikdy nezažilo sex. Izolace jedinců kvůli závislosti na internetu a mobilu není jistě jediným důvodem, nebudeme zjednodušovat. Japonský národ však nezadržitelně vymírá a vládám se dlouhodobě nedaří tuto tendenci zvrátit.
Nechci malovat čerta na zeď, ale co když Japonsko zase předběhlo dobu? Co když se naše tzv. vyspělá civilizace opravdu potápí? Najdeme nějaké záchranné čluny? Nebo budeme dál požadovat jen chléb a hry?
Kateřina Štojrová
Koronavirus má potenciál uzdravit svět
Omlouvám se všem, co nemohou ani čut slova křesťanství, Kristus a Antikrist. Omlouvám se všem ekonomům a křesťanským teologům za mou soukromou představu o spáse světa.
Kateřina Štojrová
Jak plníte bobříka odvahy?
Měli jste rádi tábory a bojové hry? Já jsem kolektivní zábavu a jakékoli závodění nesnášela. Ale teď spolu s vámi hraju jednu obří bojovku. Vítězství je jisté, nebojte.
Kateřina Štojrová
Kde končí tolerance? (2)
Tato otázka stále visí ve vzduchu. Co všechno bude ještě schopna tolerovat příroda, aniž by nás začala „natvrdo“ ničit? Kolik kulturních světů se vejde do Evropy? Kolik skandálů a kauz ještě sneseme na naší politické scéně?
Kateřina Štojrová
Právo na dítě aneb Kdo se tady úplně zbláznil
Nedávno si několik politiků vyměňovalo názory na hranice asistované reprodukce. Který z jejich názorů už není možné považovat za normální? A je vůbec potřeba, abychom se vzájemně takto nálepkovali?
Kateřina Štojrová
Prosím, prosím ukliďme Česko!
Tak konečně jsem to udělala. Vzala jsem doma velký pytel, rukavice, a vydala jsem se vyčistit svou oblíbenou procházkovou trasu od odpadků. Nikdo jiný to za mě totiž neudělá.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
Bytová jednotka 3+1, ulice Habrová, Frýdek-Místek
Habrová, Frýdek-Místek - Frýdek
3 200 000 Kč
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1373x