Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsem se zbláznila (část třetí)

11. 07. 2016 17:51:56
Abych si ujasnila, čím to je, že večer usnu jen s práškem pod jazykem a pod polštářem, píšu jakýsi terapeutický deník – příběh mého života trochu na přeskáčku. Snad se při tom psaní už konečně ze všeho poučím. Třeba i někdo jiný.

Proč jsem se zbláznila (část třetí)

Když se mi narodily děti, poměrně brzy jsem pochopila, zač je toho loket. Tehdy jsem začala veřejně prohlašovat, že matky samoživitelky jsou v podstatě světice. Tak teď jsem najednou (a naprosto neočekávaně a neplánovaně) taky aspirovala na svatořečení. Kdo to nezažil, neuvěří, jak těžce se žije, když o všem rozhodujete sama, za všechno odpovídáte sama, nemáte se s kým poradit a nikdo vám doma nepomůže.

Vás, které snad máte dojem, že otec dětí je spíš stresorem a koulí na noze, a chcete si dobrovolně zvolit samotu s dětmi, důrazně varuji: rozmyslete si to opravdu dobře! Vypadá to takhle: uklízíte celý byt, taháte všechny nákupy, hodiny stojíte u plotny, ale nádobí za vás nikdo neumyje a jídlo vám nikdo nepochválí; opravujete rozbité splachování a voláte instalatéry na podivně kvílející kotel. Perete, žehlíte, nakupujete oblečení a školní potřeby, šetříte na exkurze, lyžáky a školy v přírodě, chystáte narozeninové oslavy a plánujete dovolené. A nutně musíte vydělávat! (Jinak byste mohla přijít o děti. Nezapomeňte: každá chyba může být použita proti Vám. Nesmíte dělat chyby!)

Vzhledem k mému divnému mozku jsem si nepořídila auto. Nejsem zkrátka dobrý řidič a tímto tvrzením neprojevuji nějakou falešnou skromnost. Ačkoli žena, v tomto oboru prostě neumím zvládat více činností najednou (plyn, řazení, blinkry, zvracející děti, provoz přede mnou a za mnou, o parkování nemluvě). Poté, co jsem na velkém liduprázdném parkovišti rozkřápla blatník snad jedinému autu, které tam kromě mě stálo, už nevěřím, že by se to kdy mohlo změnit nějakým „vyježděním“. Nechtěla jsem tedy zbytečně riskovat naše životy a přidělávat si další starosti a výdaje. To ovšem přinášelo spoustu omezení a prošlapaných podrážek navíc.

A taky jedno provinění, které si s sebou nesu: dodnes je mi líto, že moje děti byly ochuzeny o takové ty spontánní rodinné výlety, které znám z dětství: „Děti, hlásí hezké počasí, zajedeme si někam na vzduch. Projdeme se po trochu po lese a vím o jedné nově otevřené cukrárně, tak se tam stavíme na svačinku. Vemte si tepláky a najděte si sluneční brýle.“ Ano, zážitky. To je to, co jsem svým dětem nedokázala dát. Nebylo auto, nebyl čas, nebyla síla. Často ani peníze. Snad mi to odpustí.

Autor: Kateřina Štojrová | pondělí 11.7.2016 17:51 | karma článku: 17.19 | přečteno: 669x

Další články blogera

Kateřina Štojrová

Kde končí tolerance? (2)

Tato otázka stále visí ve vzduchu. Co všechno bude ještě schopna tolerovat příroda, aniž by nás začala „natvrdo“ ničit? Kolik kulturních světů se vejde do Evropy? Kolik skandálů a kauz ještě sneseme na naší politické scéně?

23.8.2017 v 17:50 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 453 | Diskuse

Kateřina Štojrová

Právo na dítě aneb Kdo se tady úplně zbláznil

Nedávno si několik politiků vyměňovalo názory na hranice asistované reprodukce. Který z jejich názorů už není možné považovat za normální? A je vůbec potřeba, abychom se vzájemně takto nálepkovali?

28.4.2017 v 19:03 | Karma článku: 30.30 | Přečteno: 982 | Diskuse

Kateřina Štojrová

Prosím, prosím ukliďme Česko!

Tak konečně jsem to udělala. Vzala jsem doma velký pytel, rukavice, a vydala jsem se vyčistit svou oblíbenou procházkovou trasu od odpadků. Nikdo jiný to za mě totiž neudělá.

29.3.2017 v 11:06 | Karma článku: 16.77 | Přečteno: 282 | Diskuse

Kateřina Štojrová

Bohéma - znamení doby postfaktické

V době postfaktické lidem přestává záležet na hledání pravdy a pochopení skutečnosti. Fakta už málokoho zajímají – důležitější jsou vzbuzované emoce. S touto kartou hráli, možná nevědomky, tvůrci seriálu Bohéma.

22.2.2017 v 11:21 | Karma článku: 37.10 | Přečteno: 4059 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Kristýna Burgerová

Uklízení jako nebezpečná nemoc

Rodiče mně vždycky říkali, že jsem bordelář první třídy. Jejich názor mně ale nepřišel nikdy moc objektivní, co byste ale taky čekali od někoho, kdo po každém použití umyvadla ho následně vytře do sucha.

24.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 13.45 | Přečteno: 356 | Diskuse

Jelena Příplatová

Britský důkaz efektivity domácího vzdělávání?

Před pár lety jsem ze zvědavosti (to víte, setkání s kreacionisty občas přerostou únosnou mez) projížděla studie o homeschoolingu v USA. Pokud si pamatuji, vyplývalo z nich rozdělení doma vzdělávajících rodičů zhruba na dvě půle

24.11.2017 v 1:10 | Karma článku: 9.91 | Přečteno: 435 | Diskuse

Jan Jílek

Jdu kam chce On

Nikdy jsem netrpěl touhou být umělcem. Necítil jsem ono povolání k něčemu, co mne přesahuje, jak se mnozí v mém mládí vyjadřovali. Mít povolání znamenalo pro mne něco ve smyslu křesťanství být povolán.

23.11.2017 v 15:01 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 313 | Diskuse

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 29.84 | Přečteno: 1388 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 19.65 | Přečteno: 581 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1394

Když mě něco nenechává v klidu, ráda o tom píšu, ať je to cokoliv. Urovnávám si tak myšlenky. Budu ráda, pokud Vás výsledky mého vnitřního úklidu potěší nebo přimějí k zamyšlení.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.