Koronavirus má potenciál uzdravit svět

Omlouvám se všem, co nemohou ani čut slova křesťanství, Kristus a Antikrist. Omlouvám se všem ekonomům a křesťanským teologům za mou soukromou představu o spáse světa.

Epidemie nemoci covid-19 způsobuje mnohá utrpení a osobní tragédie. Přesto může být tato situace (která je mimo jiné také pandemií změn) pro svět velkou šancí. Vidíme to všude kolem sebe: náhlé dramatické omezení osobní spotřeby, přerušení bezbřehého cestování za zážitky, omezení spotřeby pohonných hmot, to vše ulevuje těžce zkoušené přírodě.

Pro většinu z nás je to ale také těžká zkouška. Museli jsme opustit svůj zaběhaný a pohodlný způsob života, ve kterém se nám zdálo, že vše držíme pevně ve svých rukou, a že smrt, nezvaná, nevítaná, je někde v dálce za horama a podobně jako ke slunci se k ní nemůžeme (a ani nechceme) přiblížit, protože zničí vše, na čem jsme si zakládali.

Nyní vidíme svůj omyl v plné nahotě. Vnímáme absurditu dobíhajících reklam na zážitky a požitky, které jsou nyní nedostupné a vpravdě zbytečné až nemravné, dokud lidé ve velkém trpí. (Jenže lidé i dříve trpěli – u nás, ale hlavně v jiných, méně šťastných koutech naší planety. Co jsme s tím dokázali udělat? Co jsme si odepřeli v jejich prospěch?)

Antikrist, o kterém je řeč v závěru bible, existuje. Možná to není žádná konkrétní bytost, ale všechno zlé způsobené člověkem člověku. Totalitní systémy plodící nesvobodu; nepřátelství, útlak a násilí všeho druhu, klam a podvod, udavačství a pronásledování, chamtivost a nenasytnost, lhostejnost, smrt. Antikrista lze chápat jako záměrné popření dvou největších imperativů lásky: miluj Boha (svého tvůrce) nade vše a bližního (stejně) jako sebe samého.

+++

Všichni jsme však také svědky pozitivního rozměru pandemie. Tak jako za revoluce v roce 1989 nebo za velkých povodní vnímáme ohromný nárůst solidarity, štědrosti, vzájemné nezištné pomoci, nasazení jednoho pro druhého. Tak jako se u nás před prvním případem nákazy dal strach v ulicích přímo krájet, teď ho vystřídalo odhodlání.

Kristus přichází podruhé. Ne jen tak, jak jsme zvyklí jej vnímat – jako historickou postavu Ježíše Krista. Ale jako Spása světa, věčné Logos – neboli slovo, informace, plán, LÁSKA. Smysl existence lidí na této planetě. To, co nás spasí, je vědomí naší sounáležitosti, neboť tak jako virus nešetří ani dobré ani zlé, ani chudé ani bohaté, tak jsme všichni spojeni povinností chovat se k sobě s úctou a láskou, projevenou konkrétními činy pomoci a vzájemné podpory. Jen tak přežijeme. A to je ono Boží království mezi lidmi, které začíná být v této vypjaté chvíli dějin zřetelněji vidět.

Všechno ostatní z Apokalypsy (biblické Knihy zjevení svatého Jana) už tu bylo nebo je: pronásledování křesťanů, morové rány, sucha, záplavy, zemětřesení, vzájemné rozdělení a nenávist, války ve kterých povstal národ proti národu, invaze kobylek, létající nestvůry a oheň z nebes, obloha zbarvená do ruda, řeky krve. Všechno už tu bylo a je.

Takže co zbývá? Ať je Láska (Kristus) všechno ve všem. Amen, přijď, Pane Ježíši!